Bakteriální listová skvrnitost poinzécie – další problém pro zahradníky?

Aztékové pěstovali poinzécie (Euphorbia pulcherrima Willd. ex Klotzsch) jako okrasné i užitkové rostliny. Z původní plané formy rostoucí v Mexiku bylo dosud vyšlechtěno více než 100 kultivarů, které se využívají především jako hrnkové rostliny okrasné “květem”, méně často bývají využívány k řezu. Poškození listů skvrnitostí nebo opadem výrazně ovlivňuje možnost prodeje a cenu.

Xanthomonas axonopodis pv. poinsettiicola, původce bakteriální listové skvrnitosti, je primární patogen různých kultivarů Euphorbia pulcherrima. Výskyt patogenu byl dosud zaznamenán pouze na druzích čeledi Euphorbiaceae, a to na přirozeně infikovaných druzích Euphorbia pulcherrima, E. heterophylla, E. milii a Codiaeum variegatum. Z původního patogenu Xanthomonas campestris pv. poinsettiicola vznikly při reklasifikaci tři samostatné druhy: Xanthomonas axonopodis pv. poinsettiicola, Xanthomonas arboricola pv. poinsettiicola a Xanthomonas codiaei.

Symptomy Xanthomonas axonopodis pv. poinsettiicola

Na listech Euphorbia pulcherrima vyvolává hnědé až černé skvrny, které mohou být lemovány světle zeleným až žlutým lemem (halo). Skvrny se mohou slévat do velkých nekrotických ploch. Silně napadené listy žloutnou a opadávají, u vysoce vnímavých kultivarů může v době kvetení nastat úplné odlistění.
Obdobné symptomy, tj. hnědá listová skvrnitost (skvrny mají také žluté halo) a zasychání silně infikovaných listů, se vytvářejí i u infikovaných rostlin E. milii. Pryšec pocházející z Madagaskaru se pěstuje jako hrnková okrasná rostlina, ale komerční význam je mnohem menší než E. pulcherrima. Infekce krotonu Codiaeum variegatum bakteriemi se projevuje na listech 1 až 10 mm velkými, tříslovitě hnědými lézemi s nepravidelným okrajem, které často zasychají. Při silnější infekci listy opadávají.
Šíření

Z místa původního výskytu – patogen byl nalezen v r. 1950 v Indii a popsán jako původce bakteriální listové skvrnitosti poinzécie – se postupně rozšířil do dalších částí světa a na další hostitele. V USA byl nalezen na E. pulcherrima, E. milii a Codiaeum variegatum, ve Venezuele a v Číně na E. pulcherrima. Dřívější záznamy uvádějí výskyt patogenu na blíže neurčených hostitelích v Asii. V Evropě byl patogen nalezen v roce 2003 (Německo, Itálie) na hrnkových rostlinách E. pulcherrima, v roce. 2006 ve Velké Britanii na stejném druhu od nizozemských dodavatelů (import ze Zimbabwe, Brazílie, Nizozemska či z neznámých lokalit, avšak v těchto státech patogen nebyl nikdy oficiálně zaznamenán). V roce 2007 byl zjištěn výskyt bakterie na E. pulcherrima také v České republice.
Informací o epidemiologii X. axonopodis pv. poinsettiicola je jen velmi málo. Druhy rodu Xanthomonas, které vyvolávají listové skvrnitosti a hniloby pletiv u jiných hostitelů, např. Xanthomonas axonopodis pv. diffenbachiae, se šíří zálivkovou vodou, latentně infikovanými rostlinami, na nářadí a oděvech, rostlinných zbytcích, půdou i prostřednictvím nematod.
K rychlému šíření patogenu v Evropě přispívá rozmnožování a obchodování s E. pulcherrima. Patogen infikující poinzécie je schopen infikovat i další druhy čeledi Euphorbiaceae, přežívat do další sezóny na napadených zbytcích. Byl zaznamenán jako původce bakteriózy na E. pulcherrima ve sklenících, ale je schopen infikovat volně rostoucí druhy Euphorbiaceae, tj. E. heterophylla, případně další, dosud neznámé hostitele.

Ochrana rostlin před napadením

Pro pěstitele je k dispozici jen velmi málo možností. Základem jsou hygienicko-pěstitelská opatřeních. Infikované rostliny by měly být vyřazeny a spáleny, nikoliv pouze odstraněny napadené části. Ve sklenících je nutné dodržovat přísná hygienická opatření, snížit vzdušnou vlhkost i teplotu a zabránit ovlhčení listů. Rostliny nelze chránit před napadením, pokud jsou zavlažovány rosiči (shora) a infekce se šíří stékající vodou. Na konci sezóny je nezbytné pečlivé vyčištění skleníků, nepěstovat druhy čeledi Euphorbiaceae po sobě. Předpokládá se, že plevele patřící této čeledi mohou obsahovat epifytické (asymptomatické) populace nebo mohou být dosud nezaznamenanými hostiteli patogenu. Není známa ani inkubační doba ani asymptomatické rostliny či okruh hostitelských rostlin.
Chybějí i informace o chemické ochraně. Síran měďnatý aplikovaný v týdenních intervalech na infikované rostliny E. pulcherrima poskytl “postačující” ochranu. V pokusech s pesticidy s účinnou látkou streptomycin nebo hydroxid měďnatý+mancozeb, případně hydroxid měďnatý+fosetyl-Al bylo ošetření účinné, avšak jen k zastavení již propuklé infekce. Nejsou známy ani rezistentní kultivary, naopak populární kultivary vyšly z testů jako vysoce vnímavé. Některé kultivary C. variegatum jsou jen málo vnímavé k napadení, ale rezistentní nebyly zjištěn.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *