Aster novi-belgii

Komplex podzimích aster – hvězdnic – zahrnuje několik druhů, z nichž k nejvýznamnějším a také nejrozsáhlejším co do počtu odrůd patří A. dumosus, Aster novi-belgii a A. novae-angliae. Často se pěstují také A. ericoides, A. cordifolius a A. lateriflorus s menšími květy, počet odrůd je však podstatně nižší. Kromě toho najdeme na trhu také mnoho mezidruhových hybridů.

Následující příspevěk je věnován druhu hvězdnice virginská – Aster novi-belgii, jenž je považován za zahradnicky nejdůležitější. Stejně jako ostatní druhy ze skupiny podzimních aster pochází ze Severní Ameriky. Vyznačuje se přímými, v horní části obvykle silněji větvenými lodyhami a středně velkými květy o průměru kolem 2,5 cm. Listy i stonky jsou hladké, rostliny jsou středně vysoké až vysoké, odrůdy dorůstají do výšky od 50 do 150 cm.

Sortiment a šlechtění
Hvězdnice virginská patří k silně prošlechtěným druhům. Počet odrůd není přesně známý, přesahuje několik stovek. Barevná škála se pohybuje od bílé přes různé odstíny růžové a purpurové, k modré a fialové. Odrůdy se liší kromě barvy i velikostí a plností květů, ale také termínem kvetení. Rané odrůdy začínají kvést koncem srpna, většina kvete v září až v říjnu, dokvétají prakticky až do nástupu podzimních mrazů. Kromě vlastností týkajících se kvetní, liší se hybridy také charakterem růstu a větvením.
Šlechtění započalo během 19. století v Anglii, ze šlechtitelů mají největší zásuhy na rozvoji sortimentu Ernest Ballard z Old Court Nurseries a A. H. Harrison z Gayborder Nurseries. V Old Court Nurseries v anglickém hrabství Worcestershire je dnes soustředěna největší světová sbírka podzimních aster, čítající stovky odrůd (viz tabulku internetových adres, č. 1).
Začátkem 20. století se těžiště šlechtění přesunulo do kontinentální Evropy, zejména do Německa. K nejvýznamnějším šlechtitelům patřili Foerster (´Karminkuppel´, ´Dauerblau´, ´Weisses Wunder´) a Klose (´Fuldatal´, ´Blauglut´) – v tabulce internetových adres, č. 2 a 3. Mnoho odrůd z jejich dílny si dodnes udržuje stabilní místo v sortimentu. Mezi současné německé šlechtitele patří například Marx (´Jugendstil´), zur Linden (´Bewunderung´, ´Rosenponpon´).
Co se týče použití zahraničních odrůd v našich podmínkách, existují nápadné rozdíly. Mnoho anglických odrůd má sice velké hezké květy zajímavých tvarů, ale ne všechny se hodí pro pěstování v klimatických podmínkách střední Evropy. Mnoho z nich v našich podmínkách poléhá a nevýhodou je také značná náchylnost k padlí. Z odrůd, kterým se u nás velice dobře daří, můžeme jmenovat například velkokvětou světle růžovou ´Fellowship´ nebo tmavě červeně purpurovou ´Royal Ruby´.
Vhodnější na pěstování u nás jsou německé odrůdy, většina z nich u nás velice dobře prospívá. V letech 1999 až 2002 probíhaly na několika německých zkušebních stanicích sortimentální odrůdové testy, zahrnující 63 běžněji dostupných odrůd. Výsledky hodnocení s fotografickou dokumentací a stručným popisem, zahrnující také barevnou tabulku a kalendář temínů kvetení jsou dostupné na internetu (tabulka internetových adres, č. 4).
V začlenění odrůd k druhům A. novi-belgii a A. dumosus se v literatuře setkáváme s nejednotností. Zatímco v kontinentální Evropě jsou pojímány jako dva samostatné druhy, v Anglii jsou odrůdy druhů A. novi-belgii a A. dumosus chápány jako dvě růstové skupiny téhož druhu, a to A. novi-belgii. Oba druhy jsou si podobné, rozdíly jsou zejména ve výšce, charakteru růstu a větvení. V literatuře jsou proto časté zmatky, dochází k duplicitnímu začlenění stejné odrůdy ke dvěma druhům, což někdy vede k nesprávným údajům v katalozích producentů a prodejců rostlin.

Nároky a kultivace
Rostliny nejsou náročné na stanoviště a ošetřování během vegetace. Koření poměrně mělce, nejlépe se jim daří v živinami dobře zásobených půdách na plném slunci. Pokud je potřeba rostliny přihojit, je nutné zamezit přehnojení dusíkem, jinak rostliny bujně rostou a slabě kvetou. Vyhovují jim propustné půdy, písčité i s vyšším podílem jílu. V oblastech původního výskytu rostou na vlhčích půdách, proto nesnášejí proschnutí, půdní vlhkost však lze nahradit pravidelnou zálivkou. Při výběru stanoviště je vhodné vyhnout se uzavřeným místům se slabší cirkulací vzduchu, kde jsou častěji napadány padlím.
Z chorob je nejrozšířenější padlí (Erysiphe cichoriaceum) a verticiliové vadnutí (Verticillium alboatrum), ze škůdců křísi a háďátka.

Rozmnožování
U odrůd je běžné téměř výhradně vegetativní množení. V zahradnické praxi, kde je zapotřebí velkého množství rostlin, je nejčastější množení odtržky a řízkováním. Pro množení odtržky je vhodný termín od dubna do června, vrcholové řízky dlouhé 3 až 4 cm se odebírají od dubna do poloviny června. Zahrádkářům postačuje dělení starších rostlin v jarním období.

Použití
Nejčastěji se používají na záhony, vyniknou zejména ve větších skupinách. Dobře se kombinují s většinou záhonových trvalek, hezky působí spolu s odrůdami Sedum, Solidago a s vytrvalými trávami (Panicum virgatum, Helictotrichon sempervirens, Mollinia caerulea). V záhonech je lepší vyhnout se vysazování velkých ploch v kombinaci s rostlinami, které také silně trpí padlím (Phlox, Monarda). Významným kritériem ovlivňujícím použití v záhonových výsadbách je poléhání.
Na rozdíl od příbuzné Aster novae-angliae se květy hvězdnice virginské ve váze nezavírají, proto se výtečně se hodí k řezu. Stonky se seřezávají v čase, kdy jsou otevřeny dva až tři venkovní kruhy trubkovitých kvítků úboru. Trvanlivost ve váze je podle odrůdy 7 až 10 dní, přídavkem přípravků na prodloužení trvanlivosti ji lze prodloužit. K spolehlivým hvězdnicím vhodným k řezu patří např. tmavě fialovočervená ´Karminkuppel´, růžová ´Rosa Perle´ nebo světle modrofialová ´Schöne von Dietlikon´.

Tabulka internetových odkazů
1. http://www.autumnasters.co.uk/
2. http://www.foerster-stauden.de/
3. http://www.staudengaertner-klose.de/
4. http://www.staudensichtung.de/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *