Áronovité rostliny vhodné pro zahrady – I.díl Vodní a bahenní bahenní árónovité

Čeleď árónovitých (Araceae) je jednou z nejpočetnějších čeledí rostlin. Vyskytuje se hlavně v tropech, do mírného pásma zasahuje jen několik málo rodů. Pro zahradníky jsou známé především jako pokojové rostliny, patří k nejčastěji pěstovaným pokojovkám. Některé druhy ale rostou v mírném páse a jsou zajímavými, i když málo pěstovanými zahradními rostlinami.

Z pokojových rostlin jsou nejznámější rody ozdobné listy jako Aglaonema, Epipremnum (Scindapsus), Monstera, Philodendron, Zamioculcas, květem ozdobné Anthurium nebo hlíznaté zmijovce a užovníky (Amorphophalus, TyphoniumSauromatum).

Pro áróny je typické zvláštní květenství – palice sestavená z vřetena, na kterém vyrůstají drobné květy. Květy u původních rodů mají patrné, i když redukované okvětí, odvozené rody mají květy bez obalů. Palice je zpravidla obalená toulcem; toulec však může být buď nepatrný, většinou je však velký, často výrazně zbarvený. Květenství láká barvou, zápachem a také zvýšenou teplotou hmyz.

Pojetí čeledi se v době molekulárních metod liší. Mezi árónovité rostliny se již neřadí puškvorce, které mají vlastní čeleď i řád. Naopak se mezi ně řadí okřehky.

Zahradnicky i taxonomicky lze árónovité rostliny mírného pásma rozdělit na dvě skupiny – vodní a bahenní árónovité a hlíznaté árónovité. V tomto dílu vás seznámíme s vodními a bahenními druhy, hlíznatým bude věnován příspěvek v následujícím čísle časopisu.

 

Vodoklas vodní (Orontium  aquaticum)

Toulcovky jsou mohutné trsnatě rostoucí byliny. V zemi mají krátké vzpřímené oddenky. Bílé kořeny zatahují oddenek pod zem. Na jaře z nich vyrůstají krátce řapíkaté jednoduché, celokrajné, eliptické listy se sbíhavou bází. Podle podmínek dorůstají 30–150 cm, široké jsou až 30 cm.

Toulcovka – (Lysichiton)

Zajímavá vodní či bahenní vytrvalá bylina. Na zimu zatahuje. V zemi má krátký oddenek, který kořeny zatahují postupně hlouběji do bahna. Na jaře vyrůstají podlouhle eliptické listy, které buď rostou vzpřímeně u rostlin zasazených mělce, nebo splývají na hladině. Řapíky bývají purpurově naběhlé, čepele jsou modrozeleně zbarvené se silnou voskovou kutikulou. Palice je dlouhá i přes dvacet centimetrů, spodní sterilní část je purpurová až hnědá a přechází v zelenou a v čistě bílou vzpřímeně rostoucí část, která vyčnívá z vody. Část palice, jež nese květy, je žlutá, květy jsou většinou oboupohlavní.

V přírodě roste v mělkých vodách, bažinách a pomalu tekoucích řekách ve východních státech USA od hranic s Kanadou po Texas. Neroste v oblasti velkých jezer.

V zahradě se snadno pěstuje v živném substrátu zahradních jezírek. Sázíme ji přibližně dvacet centimetrů pod vodní hladinu, protože splývavé listy jsou ozdobnější. Snadno se kombinuje s jinými vodními a bažinnými rostlinami. Množí se především dělením trsů.*

 

Text a foto RNDr. Pavel Sekerka

Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2013.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *