Antraknóza bergénie

Pod českým názvem „badan“ by asi jen málokdo hledal bergénii, která získala své jméno po německém botanikovi Karlu Augustovi von Bergen (1704 – 1759). Bergénie (Bergenia Moench.) se silnými plazivými oddenky a tuhými kožovitými listy pocházejí z horských oblastí střední a východní Asie, odkud si přinesly i svou odolnost vůči nízkým teplotám.

V současné době nejčastěji pěstované kultivary druhů B. cordifolia, B. crassifolia, B. purpurascens a B. stracheiy mají nejen růžové, ale i bílé, bílorůžové, růžově červené, červené a purpurové květy, které se objevují od března do května. Hodnotu některých kultivarů zvyšuje i změna zbarvení listů od žlutooranžové, jasně červené až po hnědočervenou během podzimu a zimy.
Bergénie snášejí jak plně osluněná, tak mírně zastíněná stanoviště. Při nedostatku světla vyrůstají nevzhledné protažené listy a rostliny málo kvetou. Velmi dobře snášejí sucho, na pravidelné dávky hnojiv reagují bujným růstem a bohatým kvetením. Některé kultivary jsou využívány i k řezu.
Bergénie lze považovat za rostliny velmi odolné vůči chorobám i škůdcům a pokud se nějaké symptomy objeví, jedná se většinou o následující:
kořenové choroby
Na vlhkých půdách dochází k hnilobám kořenů a bazální části stonku, projevující se hnědým či černým zbarvením pletiv. Na úrovni půdy může docházet k tvorbě vkleslých lézí. . Napadení kořenů se projevuje i na listech – vadnutí, žloutnutí, případně nekrotizace čepele od špiček a okrajů. Nejčastějšími původci kořenových hnilob jsou houby rodu Rhizoctonia, Pythium a Phytophthora.
K ochraně bergénií proti kořenové hnilobě lze aplikovat fungicidy zálivkou – Previcur 607 SL proti houbám rodu Pythium a Phytophthora, Rovral Flo proti rizoktonii.
listové choroby
V posledních letech jsem poměrně často nacházela na listech bergénií velké hnědé nekrotické léze. Často byly napadeny jen bazální listy u rostlin zavlažovaných postřikem shora, někdy se objevily i na listech posazených výše. . Skvrny se tvořily po celé čepeli , i na řapících se vyskytovaly drobné nekrózy. Většinou se nekróza šířila od okraje v podobě písmene „U“ nebo „V“ s antokyanovým zbarvením okolního pletiva (obr. 1). U velkých listů se v místě ohybu čepele tvořily okrouhlé, rychle se rozšiřující nekrotické skvrny (obr. 2). Některé kultivary reagovaly na napadení tvorbou drobných nekróz v podobě malých černých teček (obr. 3). U několika rostlin symptomy připomínaly napadení bakteriemi (obr. 4).Pletivo podél žilek bylo vodnatě průsvitné, žlutozené s antokyanovým nádechem, bakterie z něj však izolovány nebyly. Postižené listy byly menší, deformované, velmi rychle hnědly a odumíraly. Na oslabených rostlinách se vyvíjely nové listy, které však už nedosahovaly velikosti charakteristické pro daný kultivar.
Uváděné symptomy jsou vyvolávány houbami rodu Colletotrichum spp. Na rozdíl od jiných druhů rostlin, na nichž jsou velmi rychle vytvářeny typické ostnaté acervuli, odumřelé pletivo listů bergenií zůstává velmi dlouho bez viditelné přítomnosti patogena. Teprve za 2 – 3 týdny, pokud jsou listy umístěny ve velmi vlhkém prostředí (vyšší než 90% RVV), objeví se na odumřelých pletivech typické příznaky.
V případě výskytu antraknózy u bergenií je nutné upustit od nevhodného způsobu zálivky „shora“, kdy listy zůstávají dlouhou dobu vlhké a silně napadené rostliny odstraníme. Při prvních příznacích napadení se k ochraně proti antraknóze bergénie aplikují fungicidy (např. Polyram WG). Ošetření se provádí na jaře v době rašení listů, během vlhkého léta je nezbytné opakovat.
živočišní škůdci
Bergenie jsou vyhledávány lalokonosci (Otiorhynchus sp.). Brouci vykusují na okrajích listů charakteristické vzory (viz obr. 3), larvy ožírají kořeny a poškozují kořenový krček. V případě silného poškození rostlin lze využít metody biologické ochrany a do půdy aplikovat suspenzi bioagens – invazní larvy hlístic rodu Heterorhabditis. Možnost využití je však omezena roční dobou – teplota půdy nesmí klesnout pod 12 °C, k optimální účinnosti dochází při teplotách 15 – 20 °C a dostatečné vlhkosti půdy.
Dalšími nepříteli listů bergénií jsou plži. Ochranná opatření povolenými zoocidy však nejsou dostatečně účinná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *