Antioxidační charakteristiky plodů růže dužnoplodé (Rosa pomifera Herrm.)

Cílem práce bylo popsat antioxidační vlastnosti plodů růže dužnoplodé (Rosa pomifera Herrm.). Antioxidační účinnost byla také ověřena vlivem extraktů tohoto ovoce na oxid dusnatý, který je jedním z hlavních reaktivních kyslíkatých radikálů. Reaktivní kyslíkaté radikály jsou přitom zodpovědné za poškozování tkání v lidském organismu. Obecně u plodů růže dužnoplodé bylo stanoveno dvojnásobné množství celkového obsahu fenolů, flavonoidů a hodnot antioxidační kapacity ve srovnání s běžnými druhy jádrového a peckového ovoce.

Rod růže (Rosa) zahrnuje přibližně 100 druhů se značnou dispozicí ke vzájemnému křížení. Růže se nejvíce pěstují pro produkci řezaných květů nebo jako okrasné rostliny. Některé druhy se používají ve farmaceutickém průmyslu a v kosmetice. V potravinářství jako ovocný druh má význam například Rosa canina, Rosa rugosa, Rosa damascena, Rosa cinnamomea a další (Kazaz a kol., 2009). Pro produkci ovoce je však u nás nejvíce vhodnou růže dužnoplodá (Rosa pomifera, syn. Rosa villosa). Jedná se o zcela nenáročný druh původem z hor Evropy a Orientu (Kutina, 1991). Tvoří hustě větvený keř, 1,5 až 2 m vysoký, často výběžkatý. Šedozelené a chlupaté, na rubu plstnaté a žláznaté listy slabě voní po pryskyřici. Růžové květy po jednom až třech, dosahují velikosti až 5 cm a příjemně voní po jablkách. U nás je registrována odrůda ´Karpatia´, která byla vyselektována na Slovensku (VÚOOD Bojnice). Plody má kulovitě podlouhlé, až 2,5 cm široké, červené. Na rozdíl od planě rostoucích šípků (Rosa canina) jsou plody větší a tím jsou tedy mnohem více vhodné ke zpracování na marmelády, čaje, vína apod. (Hričovský a kol., 2002). Sklízejí se ve druhé polovině srpna až začátkem září. Mají vysoký podíl dužniny, užitková část plodu je uváděna v souvislosti s vysokým obsahem vitaminu C a pektinů. Zdůrazňován je i obsah dalších biologicky aktivních látek, které jsou příčinou vyšší antioxidační kapacity plodů (Ercisli, 2007). Právě antioxidační kapacita je dnes jedním z nejvíce sledovaných nutričních parametrů ovoce (Kopec a Balík, 2008). Je způsobena přítomností celé řady chemických sloučenin, z nichž do popředí vystupují fenolické látky jako například flavonoidy nebo fenolové kyseliny (Vrhovsek a kol., 2004). Antioxidanty mají obecně pozitivní vliv na deaktivaci volných kyslíkatých radikálů v lidském těle. Tyto radikály se tvoří při infekci, jako imunitní obrana našeho těla, ale i při stresu a jsou negativním důsledkem dnešního životního stylu. Jejich působením dochází k poškozování tkání, cév a předčasnému stárnutí (Aruoma, 1994). Z tohoto důvodu je nezbytné propagovat nové ovocné druhy, které mají vysokou antioxidační kapacitu, kterou si udržují i po zpracování na takové výrobky jako jsou ovocné pomazánky, čaje nebo jiné nápoje (Yoruk, 2008).
Cílem naší práce bylo ve tříletém sledování měřit ve sklizňové zralosti antioxidační kapacitu plodů růže dužnoplodé a dále stanovit inhibiční aktivitu metanolových extraktů tohoto ovoce na oxid dusnatý, který se počítá mezi nejvýznamnější reaktivní kyslíkaté radikály v lidském těle. Dále byl stanovován obsah celkových fenolů a flavonoidů, které jsou hlavním zdrojem antioxidační kapacity ovoce.

Materiál a metodika
Rostlinný materiál
Jako rostlinný materiál byly použity plody odrůdy ´Karpatia´ a genotypu ´Bělečská´, které jsou udržovány na pokusných plochách Mendelovy univerzity v Brně. Sklizeň proběhla v roce 2008 dne 27. 8., v roce 2009 dne 25. 8. a v roce 2010 dne 2. 9., kdy byly plody v konzumní zralosti (Ercisli, 2006). Bylo vždy náhodně vybráno 60 plodů ze tří rostlin dané odrůdy, respektive genotypu. Plody byly smíchány dohromady a po homogenizaci byl průměrný vzorek získán kvartací.

Text a foto Ing. Otakar Rop, Ph.D., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 7/2011.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *