Autor
Kategorie:
Nezařazené

Analýza okrasného zahradnictví z pohledu strukturálních fondů I. – Květinářství a okrasné školkařství

Cílem tohoto textu je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti produkce ze speciálních pěstebních ploch v ČR. Protože předpokladem pro každé hodnocení a závěry je nejprve provedení analýzy současného stavu, musíme nejprve uvést informace o hospodaření na krytých plochách pod sklem a fólií v rámci zelinářské a květinářské produkce a informace o plochách kontejneroven v rámci produkce školkařského materiálu ovocných a okrasných rostlin.

Okrasné zahradnictví tvoří dvě základní složky tj. květinářství a okrasné školkařství. Oba směry jsou součástí zemědělství a vypěstované rostliny slouží udržení a soustavnému zlepšování životního prostředí nejen v interiérech, ale i v sídlech a v krajině.
V ČR je okrasné zahradnictví od roku 1997 charakteristické mírným a postupným nárůstem produkce jak v květinářství tak i v okrasném školkařství. Nejvýraznější nárůst zaznamenala produkce záhonových rostlin, hrnkových rostlin a zeleně k řezu. Nejpěstovanějšími řezanými květinami jsou karafiáty, gerbery a růže, mírný nárůst je vidět i u sezónních řezaných květin, tj. mečíků, lilií, jiřin a tulipánů.
Struktura spotřeby květin je odrazem vývoje a priorit společnosti. Vyšší nárůst poptávky je patrný u kvetoucích hrnkových květin jako jsou santpaulie, Kalanchoe nebo hrnkové růže. Naopak obliba stálezelených rostlin stagnuje. Nejvyšší mírou se však na zvyšování spotřeby květin odráží prodej balkónových květin, chryzantém a vánočních hrnkových rostlin. Spotřeba květin na obyvatele a rok dosahuje více jak 700 Kč. Ve struktuře spotřeby nejvyšší zastoupení mají řezané květiny (46 %), následují hrnkové rostliny (31 %), záhonové rostliny (13 %) a zbývajících 10 % tvoří řezaná zeleň, cibuloviny a sušené květiny.
Nedostatečná tuzemská produkce okrasného zahradnictví způsobuje výraznou pasivní bilanci zahraničního obchodu. Pozitivní skutečností je stálý meziroční růst vývozu tuzemských výpěstků. Výrazný nárůst lze sledovat především u balkónových a záhonových rostlin, řezaných květin a zeleně, stromů, keřů, víceletých rostlin. K hlavním dodavatelským zemím květin do ČR patří Nizozemsko, Kolumbie a Thajsko; živé okrasné rostliny jsou dováženy především z Nizozemska, Německa a Itálie.
Skleníkové hospodářství
Květinářství je úzce spojeno s pěstováním květin ve sklenících, přičemž skleníkové hospodářství představuje nejintenzivnější odvětví zemědělské výroby. V ČR byly skleníky s řízeným klimatem postaveny většinou do roku 1991, přičemž průměrné stáří je přibližně 35 let. A právě stáří skleníků a stav jejich technologického vybavení, zvláště energetická náročnost je podmínkou konkurenceschopnosti v zahradnictví. Struktura historického vývoje pěstebních ploch v ha od roku 1973 do roku 2002 je uvedena v tabulce 1.

V prvé řadě má být skleníkové hospodářství lokalizováno do optimálních přírodních podmínek vzhledem k pěstovanému sortimentu z hlediska tepla, světla, ale i s parametry vody, která bude odpovídat např. zamýšlené hydroponii, s blízkostí odbytu, s minimalizací dopravních kilometrů, s možností zřízení parkoviště a zvážení všech dalších podmínek k lokalizaci skleníkového provozu. V současné době jsou si již pěstitelé vědomi, že skleníky zaručující technickým vybavením vysokou produktivitu práce jsou stejně tak důležité jako optimální výživa nebo správně formulované šlechtitelské záměry.
Hodnota jednotkové produkce z uvedených typů pěstebních zařízení je velmi odlišná. V zahradnictvích se předpokládá též technologická návaznost využívání různých typů zařízení, takže se těžko oddělí podíl výnosů na jednotlivé druhy u různých zařízení. Přesto lze odhadnout průměrnou produkci z jednotky plochy asi takto:

Technický stav výrobních zařízení odpovídá jejich stáří a skleníky v ČR jsou v průměru již za svojí technickou životností a ostatní stavby jí již dosáhly. Rozhodujícími pro ekonomiku oboru jsou právě skleníky, proto se jim věnuje větší pozornost při posuzování konkurenceschopnosti. Naše skleníky mají nepříznivé energetické parametry.
Technologické vybavení květinářských podniků je podprůměrné. Ve srovnání se zeměmi EU proto potřebuje český podnik minimálně dvakrát více pracovníků na jednotku produkce či pěstební plochy. Růstem nároků na mzdy zaměstnanců poroste i tlak na pořízení strojů a zařízení pro úsporu lidské práce. Jde především o pohyblivé stoly, systémy stínění a zatemnění, osvětlovací techniku, manipulační zařízení, sázení stroje, automatizovanou závlahu, vnitropodnikové dopravní prostředky apod.
Šetření technologií ve sklenících
V roce 2005 bylo organizováno šetření VÚZE ve spolupráci se Svazem květinářů a floristů s cílem získat informace o stavu technologického vybavení okrasného zahradnictví. Dotazník byl rozeslán do zahradnických podniků se členstvím ve Svazu květinářů a floristů. Vzhledem k neúplné odezvě a nedostatečné návratnosti, jsme zpracovali výměry krytých ploch z povinné evidence vedené ČSÚ a výsledky jsou uvedeny v tabulce 3 – 5. Celková výměra krytých ploch evidovaných ČSÚ u všech plodin dosahuje 200,9 ha.

Toto odvětví lze v posledních letech charakterizovat zvýšením intenzity výroby a kvality okrasných školkařských výpěstků. Celkově plochy okrasných školek vykazují stoupající tendenci, roste produkce kontejnerovaných rostlin. Trendem je také specializace školek, související s nárůstem kvality výpěstků a zúžením sortimentu pěstovaných rostlin. V poslední době poměrně kolísá produkce popínavých a vřesovištních dřevin, keřů a růží, vzestup pokračuje u skupiny listnatých stromů.
Příležitost pro diverzifikaci
Okrasné školkařství a květinářství je příležitostí pro diverzifikaci činností zemědělců. Tuzemská produkce okrasných rostlin a dřevin dosahuje v současné době přibližně 400 mil. Kč. V roce 2003 byly okrasné rostliny a dřeviny pěstovány na 1 456 ha, z toho na 120 ha kontejneroven. Tuzemská školkařská výroba, i přes značně široký sortiment pěstovaných druhů okrasných dřevin, růží a trvalek, pokrývá poptávku českého trhu zhruba ze 62 %. Podle dat ČSÚ vzrostla v roce 2004 produkce květinářství a školkařství (ovocného i okrasného) o 3,5 % ve srovnání s rokem 2003 a dosáhla tak téměř 2% podílu na tuzemské zemědělské produkci, což představuje 2,3 mld. Kč v b. c. roku 2004. Produkce květin dosáhla v roce 2004 hodnoty 1,5 mld. Kč, což znamená nárůst o 5,1 % proti předcházejícímu roku. Nejvýraznější nárůst zaznamenává produkce hrnkových a záhonových rostlin. Na rozdíl od většiny zemí EU vykazuje v ČR růst také spotřeba květin, která byla kryta českými produkty téměř ze 41 %. V roce 2004 narostla spotřeba květin meziročně o 9,5 % na hodnotu 7,8 mld. Kč ve spotřebitelských cenách. Výměry pěstitelských ploch květinářství v posledních letech stagnují. Podle odhadu SKF ČR se květiny v roce 2004 pěstovaly na 128 ha krytých ploch a 86 ha volné půdy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *