Alternativní organická hnojiva při pěstování zeleniny

V letech 2004 až 2007 jsme odzkoušeli alternativní hnojiva: organické hnojivo Dvorecký agroferm (fermentovaný, sušený chlévský hnůj, granulovaný, dodavatelem je Agro Dvorce, s. r. o.), organické hnojivo Agro (vyrobené z drůbeží podestýlky s přídavkem melasových výpalků, granulované, dodavatelem je Agro CS, a. s., výrobce MeMon,B. V., Nizozemsko), organominerální hnojivo Agormin T (rašelina s přídavkem základních živin, dodavatelem je Agro CS, a. s.) ve srovnání s variantou hnojenou chlévským hnojem, minerálními hnojivy a nehnojenou kontrolou.

Pokus byl založen se zeleninami náročnými na hnojení statkovými hnojivy. Pokusy s hlávkovým zelím, salátovými okurkami probíhaly na pozemku ZF MZLU v Lednici a pokusy s květákem a keříčkovými rajčaty na ŠZP Žabčice. Dávky hnojiv byly stanoveny na základě půdního rozboru a odběru živin plánovaným výnosem. Všechny varianty s výjimkou nehnojené kontroly byly dohnojeny minerálními hnojivy na stejnou úroveň živin.
Dávky organických hnojiv byly následující: Dvorecký agroferm 1 – t/ha, Agro – 1t/ha, Agormin T – 2,5 t/ha, chlévský hnůj u zelí – 55 t/ha, u okurek – 40 t/ha, květáku – 50 t/ha a rajčat – 35 t/ha. Hodnotil se vliv jednotlivých variant hnojení na hospodářské ukazatele, nutriční hodnotu a bilanci živin v půdě.

Hlávkové zelí a salátové okurky
• Nebyl zjištěn průkazný vliv použitého druhu organického hnojiva na výnos zelí a okurek:
 z faktorů ovlivňujících celkovou variabilitu tržního výnosu u zelí a okurek se nejvyšší měrou podílel ročník (průběh počasí),
 z použitých alternativních hnojiv byl nejvyšší výnos u zelí při hnojení Dvoreckým agrofermem.
• Naměřené hodnoty pH/CaCl2 za uvedené období neprokázaly významné změny, a proto je použitá hnojiva možno považovat za stabilizující faktor k udržení výměnné půdní reakce.
• Obsah minerálního dusíku v půdě se během vegetace snížil u všech variant, a to na 44 až 64 % jeho počáteční zásoby. Nejnižší pokles byl zaznamenán na variantě hnojené minerálními hnojivy, protože rostliny čerpaly přijatelný N z hnojiv a současně byl zvýšenou mineralizací udržován jeho obsah v půdě.
• Z aplikovaných hnojiv se na nárůstu obsahu půdního P pozitivně projevil především chlévský hnůj (+ 76,4 %) a dále Agormin T (+ 6,6 %). Všechna organická hnojiva se projevila zvýšením obsahu K v půdě po sklizni v průměru o 5 až 43,3 %. Obsah hořčíku v půdě po sklizni byl stimulován pouze u variant hnojených hnojivem Agro (+ 8,9 %) a chlévským hnojem (+ 28,0 %).
• Nejvyšší zaplevelenost byla u varianty hnojené chlévským hnojem.
• Hnojení organickými hnojivy snížilo obsah dusičnanů v hlávkách zelí.
• U salátových okurek byl nejnižší obsah dusičnanů při hnojení alternativními hnojivy.
• V obsahu nutričních látek nebyly statisticky významné rozdíly vlivem alternativních organických hnojiv s výjimkou antioxidační kapacity u zelí, kde průkazně nejvyšší hodnota byla u varianty hnojené Dvoreckým agrofermem a Agorminem T.

Květák a rajčata

• Pokusy potvrdily náročnost květáku na hnojení organickými hnojivy – aplikace Agorminu T průkazně zvýšila hmotnost a příčný průměr růžice oproti chlévskému hnoji.
• U rajčat nebyl vliv hnojení na výnosové ukazatele průkazný, rovněž však bylo dosaženo nejvyššího výnosu při hnojení organominerálním hnojivem Agormin T.
• Nebyl zjištěn stejný vliv hnojiv na nutriční hodnotu rajčat a květáku – v porovnání chlévským hnojem hnojení Agrem průkazně snížilo obsah vitamínu C v plodech rajčat. U květáku měla aplikace Agorminu T vliv na snížení obsahu celkové sušiny v růžici v porovnání s hnojením chlévským hnojem a minerálními hnojivy.
• Zkoušená alternativní sušená hnojiva se ukázala být vhodnou náhradou za chlévský hnůj z hlediska tvorby výnosu a vnější jakosti produktu.
• Naměřené hodnoty pH/CaCl2 za uvedené období neprokázaly významné změny, a proto je použitá hnojiva možno považovat za stabilizující faktor k udržení výměnné půdní reakce.
• Alternativní hnojiva příznivě ovlivňují živinný režim půd, přispívají nárůstu obsahu
humusu a tím pozitivně působí na půdní úrodnost.

Výsledky jsou řešením projektu QF 4195 podporovaného Mze ČR.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *