Autor
Kategorie:
Nezařazené

Agastache – méně známé trvalky z čeledi Lamiaceae

Zástupci rodu Agastache (Lamiaceae) nepatří k běžně nabízeným druhům trvalek. Důvodem je zřejmě malá znalost dostupného sortimentu a zřejmě rovněž ne vždy spolehlivá vytrvalost u některých druhů a odrůd. V přírodě se vyskytují zejména v oblastech severní Ameriky a částečně pak i východní Asie. Je známo asi třicet druhů. Pěstební podmínky každého z nich se do určité míry liší, v závislosti na stanovištních podmínkách rostlin v přírodě.

Dvě skupiny druhů
Taxonomicky je rod Agastache poměrně komplikovaný a zejména kultivary lze v mnoha případech jen obtížně zařadit ke konkrétním druhům. Ze zahradnického hlediska je možné rod rozdělit na dvě velké skupiny. Tou první jsou vyšší, trsnaté druhy a odrůdy se vzpřímenými stonky a silně aromatickými listy. Nakvétají v hustých klasech obvykle v odstínech modré, fialové či bílé barvy. Pocházejí z Koreje, Číny a severních částí Severní Ameriky, z oblastí s chladnějším klimatem. Naše podmínky snášejí obvykle velmi dobře a bývají i poměrně spolehlivě zimovzdorné a vytrvalé. Do této skupiny patří zejména druhy A. rugosa, A. foeniculum, A. nepetoides a A. urticifolia a samozřejmě jejich kříženci. Druhou skupinou jsou pak spíše nižší, více větvené druhy s jemnějším olistěním a často dřevnatou bází. Jejich původ je v teplejších oblastech amerického středo a jihozápadu. Výhodou jsou nápadné a barevné květy (růžové, purpurové, oranžové, červené) a vysoká odolnost vůči suchu. Některé druhy skvěle snášejí silně štěrkovitá stanoviště s naprostým minimem závlahy. K zástupcům této skupiny patří například A. cana, A. rupestris nebo A. aurantiaca. Podstatnou nevýhodou těchto druhů je skutečnost, že jejich zimovzdornost je u mnohých z nich (především těch z teplejších oblastí severní Ameriky) v našich podmínkách problémem a pouze některé lze označit jako relativně spolehlivě zimovzdorné. V zimním období může být komplikací také přetrvávající přemokření půdy, které u některých druhů může vést, spolu s nízkými a kolísavými teplotami, k vymrznutí. Naopak druhy původem z vlhčích oblastí Severní Ameriky a z východní Asie patří k méně náročným a lépe snášejí naše zimní podmínky, vyhovuje jim úrodná půda dobře zásobená živinami, nemají tak striktní požadavky na drenáž a zimní vlhkost snášejí lépe. Nicméně propustnou půdy samozřejmě vyžadují.
Většina druhů nakvétá v létě (červenec) a kvetou dva až tři měsíce i déle. Klasovitá květenství v odstínech barev lila, fialové, modré, růžové i bílé jsou velmi atraktivní pro motýly, včely i jiný hmyz. Bez zajímavosti nejsou ani aromatické listy, které u některých druhů připomínají vůni máty či anýzu. Botanické druhy a některé odrůdy se velmi dobře množí osivem, možné je i jarní dělení trsů a rovněž letní řízkování bylinných výhonů. Rostliny nijak výrazně netrpí chorobami ani škůdci. Pouze občas ne na listech může obejit padlí či rzi.

Ze Severní Ameriky
Agastache foeniculum (syn. A. anethiodora) je severoamerickým druhem, roste v severní části USA, víceméně mezi státy Ontario, Washington a Colorado. Je mrazuvzdorná (až –25°C) a poměrně dobře snáší zimní vlhkost. Nachází uplatnění jako klasická záhonová trvalka. Dorůstá výšky 60 až 120 (150) cm, listy nápadně voní po anýzu, atraktivní jsou levandulové až fialovomodré (i bílé) květy, které se objevují od července do září. Někdy se pěstuje i pro řez květů.
Agastache urticifolia roste na západě Severní Ameriky. Je to trsnatě rostoucí druh s výškou jeden až dva metry (podle stanoviště), listy jsou srdčité, asi osm centimetrů dlouhé. Od druhu A. rugosa se liší silnou vůní listů a od druhu A. foeniculum pak většími a silnějšími květenstvími (průměr více než 2 cm).
Agastache ´Weisse Kerze´ je pravděpodobně kultivar z okruhu A. urticifolia. Rostlina je vysoká až 150 cm a zcela nenáročná. Velmi vhodná je do smíšených trvalkových záhonů na plném slunci, ale na nevysychavém stanovišti. Kvete v létě nápadnými bílými klasovitými květenstvími. Při dozrání semen se může sama přesévat.
Agastache rupestris je jedním z nejatraktivnějších amerických druhů. Je nápadná šedými, úzkými listy a volným, klasovitým květenstvím cihlově oranžově červených květů. Druh je vhodný na slunná a suchá stanoviště. Vyžaduje velmi dobře drenážovanou půdu a nesnáší příliš zimní vlhkosti. Na vhodném stanovišti je celkem spolehlivě zimovzdorný.
Agastache aurantiaca je podobně atraktivní jako A. rupestris. Rovněž pochází ze severní Ameriky. Barva květů je ale světlejší, žlutooranžová. Snadno se množí výsevem a nakvétá již prvním rokem. Vyžaduje podobné stanoviště jako předchozí druh. Zimovzdornost v našich podmínkách není vždy spolehlivá a pěstované odrůdy lze označit spíše za krátkověké. Reálná je i jednoletá kultura. Pěstuje se několik odrůd lišících se odstíny oranžové barvy, například ´Apricot Sprite´, ´Shades of Orange´, ´Just Peachy´ a ´Coronado´. Podílel se zřejmě i na vzniku odrůdy ´Tangerine Dream´.
Agastache occidentalis pochází ze severnějších oblastí USA. Nápadné jsou jakoby kovově lesklé, tmavě zelené listy s výraznou žilnatinou. Levandulově modrá květenství se objevují v létě. Tomuto druhu svědčí dobře drenážované stanoviště, ale ne zcela vysychavá půda.
Agastache cana (Brittonastrum canum ) je nádherně purpurově-růžově kvetoucí druh z jižních oblastí USA (Nové Mexiko, Texas), kde bývá často navštěvován a opylován kolibříky. Celá rostlina je aromatická. Kvete v červenci a srpnu a dorůstá výšky 60 až 90 cm. Výborně se hodí na suchá, slunná stanoviště, velmi nutná je důkladná drenáž. Mrazuvzdornost je uváděna až do –20 °C. V našich podmínkách může být při pěstování problémem přemíra zimní vlhkosti, proto nelze tento druh, i přes relativně vysokou odolnost k nízkým teplotám, označit za spolehlivě zimovzdorný.

Mrazuvzdornost může být problém
Agastache rugosa je zástupcem východoasijských druhů. Roste v Číně a Japonsku. Poměrně mohutné trsy mohou dorůstat do výšky až 1,2 m. Patří k nejméně náročným druhům bez zvláštních nároků na půdu i stanoviště. Nakvétá rovněž v létě až 25 cm dlouhými klasovitými květenstvími růžovofialových květů. Snadno se na stanovištích sama přesévá. Kultivar ´Golden Jubilee´ je nápadný jasně zelenožlutým zbarvením listů. Na stanovišti není příliš dlouhověký, ale obvykle se sám přesévá a drží žlutou barvu listů. Listy voní jen velmi slabě.
Ozdobný a zcela nenáročný kultivar Agastache ´Blue Fortune´ je pravděpodobně křížencem druhů A. foenuculum a A. rugosa. Rostliny jsou kolem jednoho metru vysoké, výborně se hodí do většiny trvalkových záhonů, snášejí sušší stanoviště (ale ne zcela vysychavé) i záhony pod závlahou. Dlouhé klasy modrofialových kvítků jsou velmi atraktivní pro hmyz. Stejný původ má i novější kultivar ´Black Adder´, nápadný zejména jakoby dvoubarevnými květenstvími. Vlastní květy jsou světle modrofialové, kalichy pak tmavě fialové.
Agastache ´Serpentine´ je pravděpodobně kultivar z okruhu Agastache rugosa. Rostlina je relativně nenáročná a dobře snáší sušší stanoviště, ale obecně je vděčnější za humóznější a ne zcela vysychavé půdy. Výška rostliny je 50 až 80 cm, listy jasně zelené, květy tmavě modrofialové.
Na získání kultivaru Agastache ´Tutti Frutti´ se podílely druhy A. mexicana a A. pallida. Jde o rostlinu vhodnou na dobře drenážovaná, sušší stanoviště na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Velmi špatně snáší přetrvávající zimní vlhko. Obecně není v našich podmínkách spolehlivě přezimujícím druhem. V plném květu je vysoká 80 až 120 cm.
Agastache astromontana je opět neobyčejně atraktivním druhem. Kvete dlouhými květenstvími růžových květů, a to od konce června do srpna. Výška rostlin je pouze 60 cm. Je vhodná na slunná, sušší stanoviště, ale snáší i lehký polostín. Množí se jarním výsevem a rostliny kvetou již v prvním roce. Velmi dobře se dá pěstovat jako letnička. Zimovzdornost závisí na stanovišti a v našich podmínkách není zcela spolehlivá. V nabídce je především odrůda ´Pink Pop´.
K novějším a velmi perspektivním odrůdám patří Agastache ´Linda´. Pochází zřejmě z křížení A. rugosa a A. rupestris a byla získána držitelem nizozemské národní sbírky rostlin čeledi Lamiaceae, Rogerem Bastinem. Rostliny vynikají tmavými stonky, růžovými květy a tmavě růžově purpurovými kalichy. Dorůstají kolem jednoho metru výšky.
Mimo uvedené druhy a kultivary se v nabídce objevují občas i jiné druhy. Jde například o Agastache mexicana, A. pringlei, A. nepetoides či A. scrophulariifolia. Je ovšem nutno podotknout, že spolehlivost druhového určení nebývá často u nakoupených rostlin velká a přináší pak i možné problémy s přezimováním rostlin.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *